Strach Temno Hrůza Katastrofy

              Ozvěna smrti

V originále se tento film jmenuje Boo – tedy něco jako Baf! A buďte si jisti, že v tomto případě na vás bafla pěkná hovadina.

Ozvěna smrti je jedním z těch filmů, které má člověk chuť vypnout už po prvních pár minutách. Lacinost sálá z každého záběru a husí kůži místo atmosféry nahánějí dialogy herců. Ani příběh nepatří mezi luxusnější. V jeho centru stojí stará nemocnice s tajemstvím, ve které se parta puberťáků rozhodne udělat si halloweenskou strašidelnou taškařici. A tak jako debílci lezou po vybydleném baráku plném laciných pouťovích atrakcí a druhý debílek, na druhé straně televize, na to kouká. A já jsem bohužel jedním z nich. Omluvou mi budiž, že to dělám z profesního hlediska. Když jsem před měsícem sestřelil chaotický Tunel smrti, netušil jsem, že dostanu do ruky tohle – blbost bez atmosféry, nápadu, invence. Duchové, kteří v nemocnici bydlí (lidi s nabíleným ksichtem) by nevyděsili ani desetileté dítě, a tak nezbývá, než souhlasit se Stuartem Gordonem (režisér Re-Animátora), jehož reklamní canc je uveden na zadní straně obálky: „Dost děsu na tři filmy. Hrůzou budete vyskakovat z křesla.“ Ano, milý Stuarte – tento film je více než děsný. A z křesla jsem vyskakoval každých deset minut s potřebou tu hovadinu vypnout. Bohužel, vždy zvítězil pocit profesionální abyste se dozvěděli co to je za hovadinu.